Další mýty a fakta k Bečvě - reakce na článek Seznam Zprávy

Reakce na článek Seznam Zprávy - „Inspekce u Bečvy selhala, vládne tam carismus,“ říkají bývalí zaměstnanci - Seznam Zprávy (seznamzpravy.cz)

Inspekce nemá ve zvyku ukazovat prstem kolem sebe. V rámci toho, co jí dovoluje běžící trestní vyšetřování policie, se snaží hájit svoji práci. A až to bude plně možné, nebojíme se předložit na stůl kompletní argumentaci. Na základě opakovaných útoků rybářů, starostů Valašského Meziříčí a Hranic a bývalých pracovníků inspekce, je ale třeba některé věci dokola opakovat, uvádět na pravou míru, dementovat a vysvětlovat fakta.

Seznamzpravy.cz dlouhodobě nereferuje o havárii na Bečvě objektivně. Vybírá a účelově prezentuje pouze ty informace – často pouhé názory a domněnky a ne fakta, které inspekci, její vedení i mě cíleně poškozují. Informace a dokonce citace si redaktor často vymýšlí, překrucuje to, co bylo skutečně řečeno, některá „fakta“ se často vůbec nezakládají na pravdě. Např. ve svém posledním textu redaktor tvrdí, že vyšetřování kauzy Bečva vede ČIŽP. Nevede. Vyšetřování vede Policie ČR, a ani inspekce ho nemůže  nijak urychlit, byť je to překvapivě právě ona, která je za délku vyšetřování často napadána. 

V poslední době čelím osobním útokům, výpadům a jsem vyzýván k odstoupení. Ale stojím si za tím, a budu stát, že inspekce v této kauze nepochybila, odvedla standardní a profesionální práci a je dokonce mojí povinností ji bránit. A to i přesto, že se nectí presumpce neviny, že máme „mrtvolu“, nemáme „vraha“, ale už věšíme podezřelé. 

Redaktor dává v článku prostor zkušenostem Evy Tylové, bývalé ředitelky ČIŽP, t. č. místostarostky za Piráty, dříve členka Zelených, ještě dříve SOS, která ve svých výrocích používá pojmy jako diletantismus. Jako bývalá ředitelka inspekce by měla rozlišit mezi základními procesy v práci inspektora, a to je kontrola a správní řízení. Inspekce případ šetří, v rámci šetření má zahájené kontroly, které nebyly ze strany inspekce ukončeny, ani nebylo ukončeno vyšetřování policie. O žádném správním řízení inspekce nikdy  neinformovala, žádné vedeno zatím není. Mělo by jí být také dobře známo, že podle vodního zákona má stejné kompetence jako inspekce i vodoprávní úřad a že inspekce nebývá přítomna všem haváriím. Také musí dobře vědět, že v některých případech se najít původce havárie, popř. mu prokázat vinu, nepodaří. O to víc je smutné, že bývalá ředitelka prezentuje své názory k zostuzení práce inspekce, svých bývalých kolegů a podřízených, aniž by měla dostatek informací k takovým závěrům. To považuji za diletantismus já.

 

Redaktor absolutně bez jakýchkoliv důkazů popisuje, že hájím zájmy velkých firem. Jako důkaz má zřejmě posloužit mé relativně krátké působení na Ministerstvu průmyslu. Jde o naprosto absurdní a nepravdivá tvrzení. Skutečnost je taková, že svou pracovní kariéru jsem začínal jako mladý úředník právě na Ministerstvu životního prostředí, v rámci tohoto resortu s přestávkami působím téměř 20 let. Je proto logické, že jsem se v roce 2014 zúčastnil otevřeného výběrového řízení na pozici ředitele ČIŽP, v němž jsem zvítězil. Podmínkám služebního zákona jsem vyhověl i účastí a vítězstvím v dalším výběrovém řízení podle tohoto zákona, což článek cudně zamlčuje. Stejně, jako, že výsledky výběrových řízení potvrdil pravomocně soud. Pana ministra Brabce jsem osobně poznal až právě v rámci výběrového řízení. Lživá a ničím nepodložená vyjádření pana Šuty, že jsem byl někam někým známým instalován, tedy nestojí za to dále komentovat.

Ochraně životního prostředí se věnuji již od doby před listopadem 1989 (kdy za takovou činnost hrozila policejní perzekuce), v roce 1984 jsem zakládal přírodovědně ekologický oddíl, kde se dodnes věnuji ekologické výchově a mám z této oblasti i veřejná ocenění. Pro „kádrující“ investigativce ještě dodávám, že jsem 33 let členem Českého svazu ochránců přírody, minimálně polovinu této doby ve svobodně volených funkcích tohoto neziskového subjektu.

 

K údajně negativnímu personálnímu vývoji na inspekci lze položit „tvrdá statistická data“ (publikovaná každoročně), z nichž vyplývá opak. V posledních 6 letech probíhala rovnoměrná standardní fluktuace, v letech před mým příchodem byla fluktuace naopak vyšší, odchodů zaměstnanců bylo více, než nyní.

 

Je mi také předhazován odchod paní Říhové. Znovu opakuji, paní Říhová, kterou považuji za odbornici ve svém oboru, se rozhodla odejít dobrovolně. S její prací jsem nebyl spokojen nejen já, ale ani její přímý nadřízený. Ona nebyla s kritikou vždy smířena, jak už to někdy v práci chodí a není tajemstvím, že vždy byla více individualistka, než úřednice. Její tvrzení o šikaně či bossingu však přicházejí až poté, co odešla i se svým týmem. Vzhledem k tomu, že standardními procesy nikdy nevznesla jakékoliv námitky proti mému chování nebo chování svého přímého nadřízeného, nelze než opět odmítnout její komentáře jako pomluvy, jejichž účelem je mě zdiskreditovat.   

 

V článku redaktora Svobody nechybějí ani vyjádření starostů MěÚ Valašské Meziříčí a MěÚ Hranice. Výroky pana starosty Stržínka ale protiřečí tomu, co je psáno jinde. Podle rybářů[1] už v neděli 20. 9. 2020 byl ve 12:32 rybáři starosta Valašského Meziříčí (VM) požádán o prověření situace s případným únikem chemických látek ve společnosti DEZA, kdy ve 13.21 hod. a pak ještě v 15.57 hod. informuje starosta VM  rybáře, že z DEZY nic neuniklo. Navíc se pan starosta sám v jiném rozhovoru[2] sám označuje za „člověka, který řídí krizový štáb obce s rozšířenou působností“. V kontextu s dalšími výroky starosty (… měla být nasazena armáda a její protichemická jednotka… zasadím se o zrušení rožnovského kanálu…), která jsou víc politická, než odborná a založená na faktech a znalosti problému, lze chápat i jeho současná vyjádření„Vadí nám, že inspekce pochybení nepřipouští a nemůže tak zaručit, že se podobná katastrofa nebude v budoucnu opakovat[3],“ a jeho opakované útoky na inspekci jako odvracení pozornosti od vlastních problémů a postupování v duchu „nejlepší obrana je útok“. Pan starosta ovšem zapomíná, že existují oficiální zápisy z havárie od orgánů, které za zákona o vodách řídí práce na zneškodnění havárie – vodoprávní úřady. V tomto případě MěÚ Valašské Meziříčí a MěÚ Hranice. Zde jsou podrobně těmito úřady zaznamenány časy, kroky a postupy, včetně rozdělení rolí všech zúčastněných. 

Také starosta MěÚ Hranice se v médiích nechal slyšet, že na inspekci podal trestní oznámení: „Důvodem je, že inspekce nepřevzala řídící úlohu a nevydala jasnou informaci, že do kontaminované vody nikdo nemůže. Rybáři a hasiči se v zamořené vodě pohybovali bez ochranných pomůcek, ač jim šlo o zdraví“.[4]Nelze než citovat oficiální zápis MěÚ Hranice z havárie - vodoprávní úřad doporučí zákaz vstupu do toku a odběru vody z řeky Bečvy.

Nikoli inspekce, ale vodoprávní úřad. A nepřevzetí řídicí úlohy – jak se zmiňuji výše, ta je dána zákonem a přísluší vodoprávnímu úřadu. Role byly jednoznačně rozděleny, jak je ostatně opět uvedeno v zápise z havárie MěÚ Hranice. Je pozoruhodné, že tato doložitelná fakta zjevně ignorují i redaktoři Seznamu.cz

 

V neposlední řadě redaktor cituje Janu Moravcovou, neúspěšnou kandidátku na ředitelku ČIŽP ve stejném výběrovém řízení, kterého jsem já účastnil, a vyhrál. Redaktor cituje její vyjádření k nepravomocnému rozhodnutí obvodního soudu, který jí sice tehdy dal nepravomocně za pravdu, ale skutečnost je taková, že paní Moravcová nakonec v odvolacím řízení soudní spor prohrála, a kauza skončila jejím neúspěchem.

 

Ale vraťme se k Bečvě. Inspekce v rámci svých šetření zajistila důkazy, které předala Policii ČR a ta s nimi nadále pracuje. Může je využít jako jeden ze svých podkladů při svém vyšetřování příčiny havárie. Jedná se o takové důkazy, na jejichž základě je poté možno vést případné správní/přestupkové řízení, na což jsme připraveni.

Ing. Erik Geuss, Ph.D.
ředitel ČIŽP



Vytisknout