Vyjádření ČIŽP pro další díl pořadu Reportéři ČT vysílaný 15. 3. 2021 - Otrávená řeka VI.

25. 2. 2021, 14:51 hod.

Sylvie Kleková
Reportéři ČT
silvie.klekova@ceskatelevize.cz
klekova.silvie@seznam.cz

Hezký den, chtěla bych požádat o vyjádření České inspekce životního prostředí ke zprávě, kterou odevzdal ČIŽP profesor Ivan Holoubek. Dle jeho hodnocení nelze ze 134 vzorků, které měl od ČIŽP k dispozici, jednoznačně určit zdroj znečištění řeky Bečvy 20.9.2020 (a to především proto, že nebyly bezprostředně po zjištění havárie odebrány vzorky u výustí potenciálních zdrojů znečištění). Můžete prosím uvést, jak s tímto závěrem ČIŽP naloží, zda to popř. změní stávající názor pana ředitele Geusse, který uvedl, že ČIŽP nepociťuje nějaký nedostatek důkazů a v případě, že by neprobíhalo trestní řízení, inspekce by dokázala případ rychle dotáhnout do přestupkového řízení? A můžete prosím popř. uvést, proč si inspekce zadala u externího odborníka hodnocení výsledků analýz vzorků z kauzy Bečva, pokud již měla na případ hotový názor bez ohledu na externí hodnocení, jak vyplynulo ze zmíněného nedávného vyjádření pana ředitele Geusse pro Reportéry ČT? Děkuji Vám 

Chtěla bych požádat o vyjádření České inspekce životního prostředí ke zprávě, kterou odevzdal ČIŽP profesor Ivan Holoubek. Dle jeho hodnocení nelze ze 134 vzorků, které měl od ČIŽP k dispozici, jednoznačně určit zdroj znečištění řeky Bečvy 20.9.2020 (a to především proto, že nebyly bezprostředně po zjištění havárie odebrány vzorky u výustí potenciálních zdrojů znečištění).

Profesor Ivan Holoubek byl inspekcí 6. 11. 2020 požádán o zpracování „Popisu možných variant příčin havarijního znečištění toku Bečvy a návrh doporučení pro úpravy povolených limitů“. Poslední draft expertizy poslal profesor Holoubek inspekci ve čtvrtek 25. 2. 2021 ve 12 hodin mailem, a ještě tentýž den ve 14:51 už byla inspekce dotazována ze strany Reportérů ČT na otázky viz výše.

Je na místě zmínit jeho vlastní slova: „Těžko se mi ty výroky hodnotí. Zaprvé mě překvapuje, že soudní znalec vázaný mlčenlivostí vůbec o věci veřejně hovoří…“[1] Profesor Holoubek nefiguruje v daném případu jako soudní znalec a inspekce neměla v daný okamžik potřebu ho vázat mlčenlivostí. Je při nejmenším slušné a v odborném prostoru profesionální předat práci zadavateli, dát mu prostor k seznámení a k připomínkám.

Postup profesora Holoubka považuje inspekce za nestandardní a jeho aktivní vystupování v médiích jen nasvědčují tomu, že mu jde především o medializaci.

K závěru, který byl prezentován:

Pokud  profesor Holoubek tvrdí, že viník není dohledatelný „a to především proto, že nebyly bezprostředně po zjištění havárie odebrány vzorky u výustí potenciálních zdrojů znečištění“, může ho inspekce ujistit o dvou věcech:

1. V 9:30 hodin bylo zaznamenáno první nestandartní chování ryb, okolo 10 hodin pak uhynulé ryby a toto bylo nahlášeno Policii ČR v 11:30 a vodoprávnímu úřadu Hranice ve 12:08. V tu dobu ještě nikdo netušil, o jak velkou havárii jde, a jaká je její možná příčina, natož aby běžel k možným zdrojům, v té době jen těžko odhadnutelným, odebrat vzorek. Primární bylo zneškodnění havárie, zamezení úhynu ryb v toku. Úlohy jednotlivých úřadů a s tím spojené odebírání vzorků byly rozděleny.

2. Inspekce se s tímto názorem experta neztotožňuje, je to pouze domněnka profesora Holoubka. ČIŽP nadále spolupracuje s Policií ČR na určení viníka.

Profesor Holoubek neměl za úkol najít zdroj ani viníka, ale popsat možné mechanismy/varianty příčin havarijního znečištění. Případ vyšetřuje policie a má k tomu zadané své expertizy a odborné posudky včetně dat, kterými inspekce nedisponuje. Ostatně profesor Holoubek se sám v médiích vyjádřil: „Abych mohl určit konkrétního viníka otravy Bečvy, na to nemám informace. Nevím, jestli je má policie.“[2]

Můžete prosím uvést, jak s tímto závěrem ČIŽP naloží, zda to popř. změní stávající názor pana ředitele Geusse, který uvedl, že ČIŽP nepociťuje nějaký nedostatek důkazů a v případě, že by neprobíhalo trestní řízení, inspekce by dokázala případ rychle dotáhnout do přestupkového řízení?

Inspekce vezme tento závěr na vědomí. Názor ředitele ČIŽP Erika Geusse se nijak předáním této analýzy nemění, stejně tak to nic nemění na stále probíhajícím vyšetřování. V případě, že by neprobíhalo trestní řízení, je inspekce schopna vést, na základě zjištěných podkladů, přestupkové řízení.

A můžete prosím popř. uvést, proč si inspekce zadala u externího odborníka hodnocení výsledků analýz vzorků z kauzy Bečva, pokud již měla na případ hotový názor bez ohledu na externí hodnocení, jak vyplynulo ze zmíněného nedávného vyjádření pana ředitele Geusse pro Reportéry ČT ?

Opět je třeba zopakovat text zadání - „Popis možných variant příčin havarijního znečištění toku Bečvy a návrh doporučení pro úpravy povolených limitů“. O určení viníka nikdy nešlo a ani jít nemělo. Pokud je inspekci známo, profesor Holoubek na místě samotném nebyl, ačkoli mu byla inspekcí nabídnuta role tzv. pověřené osoby podle kontrolního řádu, a nemohl tak reálně posoudit stav toku, jeho morfologii, jednotlivá vyústění do něj, nebo samotný stav „potenciálních zdrojů“ a nakládání se závadnými látkami v nich. A navíc pracoval jen s velmi omezeným souborem dat.

Z vyjádření ředitele Geusse nic takového nevyplývá, ČIŽP neměla a nemá „hotový názor“ na případ, přesto je možno říci, že má podklady, na základě kterých by byla schopna vést případné přestupkové řízení. Nicméně vyšetřování případu jako celku není ukončeno a zadaná expertiza mohla pomoci v objasnění některých „neznámých“ v daném případu a také, jak plyne z názvu zadání, mohla být případně využita i jako preventivní nástroj pro budoucí možné omezení vnosu znečišťujících látek do Bečvy (viz. návrh doporučení pro úpravy povolených limitů).

 Výsledná reportáž ČT pořad Reportéři - Bečva VI.

 



Zveřejněno: 16.03.2021 – Jana Jandová ; Přečteno 1225 x
Vytisknout